RECENZE - PERNÍKAJDA
ZÁPIS Z ROZBOROVÉHO SEMINÁŘE – DIVADELNÍ FESTIVAL NANEČISTO
- Soubor nám sděluje, že se jedná o jejich čtvrtou inscenaci, ale teprve druhou pohádku. Dnešní uvedení bylo jakási veřejná zkouška, jsou opravdu na začátku. Diváci ocenili improvizované momenty.
VYJÁDŘENÍ DIVÁKŮ:
- Divák: Na začátku jste sami za sebe, ale autenticitu vnímám větší až s vývojem inscenace. Pracoval bych se střihem mezi zcizeným rámcem a pohádkovým příběhem.
- Divačka: Ocenila jsem právě onen vztah mezi předtím zmíněným zcizeným rámcem a pohádkovým příběhem. Přišlo mi to geniální.
- Divačka: Kladla jsem si otázku, jak taková inscenace vzniká. Je třeba ji ještě čistit? Měla jsem pocit, že jsem opravdu přímo u vzniku díla.
- Divák: Vnímal jsem silně téma přežití, jak postav, tak vás jako herců – abyste to vůbec dohráli a přežili.
VYJÁDŘENÍ LEKTORSKÉHO SBORU:
- Lukáš Větévka: Postava táty je zajímavá, zápasí s rozhodováním mezi dětmi a novým vztahem s macechou, která chce, aby se dětí zbavil. Sekera a salám [znázornění otce] mi přišly limitující.
- Petr Váša: Byl jsem tím tak unesený, že jsem vypnul kritickou část svého myšlení. I když děláte chyby, tak i tyto jsou kouzelnými okamžiky vašeho představení. Je to opravdu kouzelné, že jsme svědky tvoření. Jsem váš dlouholetý fanoušek a pokaždé přemýšlím, jak vás ještě chválit.
- Lukáš Větévka: Přelom z čundru do loutkového představení přišel přesně v moment, kdy mi to přišlo ideální.
- Míša Homolová: Plynový hořák bych ale vypnula dříve.
Zapsáno dne 10. 3. 2024 v Mostě
RECENZE ZE ZPRAVODAJE NÁRODNÍ PŘEHLÍDKY POPELKA RAKOVNÍK
TRAMPSKÁ INICIAČNÍ POHÁDKA!!!
Po úvodní expozici, ze které jasně vyplývají jednotlivé vztahy i charaktery, se přes postavu Lůci otevírá faktický děj adaptace pohádky. Nevhodně pro túru černým lesem oblečená a kufrem na kolečkách vybavená Lůca, je nucena vyslechnout příběh empatické Barči o Jeníčkovi a Mařence. A velká iniciační cesta černým lesem formou „dokumentárního“ loutkového divadla, může začít.
A tak štangle lovečáku, sekyra, dvě šišky chleba, velká vařečka, kotlík, čelovka, dva spacáky a další nezbytná zálesácká výbavička poslouží k odehrání bazálního příběhu pohádky O perníkové chaloupce. Žlutý kufr barvy marcipánu plný balených perníčků poslouží jako iluze perníkové chalupy, naříznuté veky chleba jako loutky Mařenky a Jeníčka, vařečka jako pomyslná lopata a kotlík jako ikonická pec. Tatínek, submisivně podléhající své nové družce Jarmile, zlé maceše Jeníčka a Mařenky, kterých se ona nemůže zbavit. Postavy Ježibaby a Ježidědka zahalených do spacáků… proměněných se v závěru do buřtů, které skončí v připraveném guláši, na kterém si všichni v závěru společně pochutnáme. Cestou poznáme pouto sourozenecké, rodičovské, pouto přátelství a sílu odvahy i kouzlo zálesáckého způsobu života. Lůca okusí odříkaného chleba největší krajíc a stává se zřejmě královnou každé další túry. Adaptace partičky divadelníků z Mostu je vynalézavou, vtipnou, vkusnou a svrchovaně divadelní podívanou pro děti i rodiče, kteří si ještě chtějí hrát a objevovat svět.
Děkuji moc za představení.
JAROMÍR HRUŠKA